To nevysvětlíš…

Při boji se zákeřnou nemocí člověk těsně před koncem někde najde skryté zásoby energie a začne se bít jako lev. Když jde do úzkých, pokaždé se vzchopíme a hledáme možná řešení – a nakonec vyřešíme. Všechno je možné. A o lásce to platí dvojnásob.


Je to necelý půlrok, co jsem začal pozorovat jednu misi za záchranu vztahu. Nejprve to byly pozvolné změny v chování toho člověka, jež se o záchranu vztahu snaží. Takové drobnosti – například začal chodit dříve do práce, aby se vzájemně více užili. Postupem času ty změny začaly být mnohem radikálnější – praní prádla včetně pověšení na šňůru a sundání po uschnutí, vaření jídla (už ne jen chléb „namazaný“ kousky másla s rajčetem, ale kuřecí řízek!), kupování neznačkových výrobku (mám na mysli značky Tesco, Kaufland, AH duality a podobně), večeře v restauraci a občas květina… A víte co – vypadá to, že to funguje. Navíc mi přijde, že je ten člověk klidnější, usměvavější… Možná to je jen můj dojem, ale líbí se mi ta změna, skutečně se domnívám, že tomu dotyčnému to pomůže i do budoucna.


A musím se mu tedy teď omluvit, protože jestli jsem si někdy o někom myslel, že je to ztracený případ, že nemá šanci na změnu, že kvůli své neochotě přijmout změny a zapojit svou invenci skončí sám ve velkém a prázdném domě… Omlouvám se. A přeji mnoho šťastných a skvělých dnů s tou, kvůli které se celá ta změna udála – snad si to (tě) zaslouží;-).


Jsou prostě mezi nebem a zemí věci, které nejdou vysvětlit…a některé věci by bylo i zbytečné vysvětlovat. Prostě za ně buďme rádi.

Léto na dva měsíce? S tím se nehodlám smířit!

Tak, a už toho mám vážně dost! Nevidím jediný důvod, proč bychom se měly neustále řídit diktátem jakýchsi šéfredaktorů všech časopisů v zemi, pisálkům internetových novin či deníků nebo blogů. Ať si myslí, co chtějí, ale nevnucují nám to tím způsobem, kterým to činí. To už je totiž skutečně diktát a ne konstatování...:-(


Zima nám trvá od konce října (mnohdy) až do půlky dubna (že?!), což nám z roku ukrojí celých 6 měsíců (dobře, budu hodný - takže 5 měsíců). A léto se nám scvrkne na pouhé dva - na prázdninový červenec se srpnem. Ale proč, proboha?! Léto je nejoblíbenější roční období pro většinu lidstva, ale jsou to zase jen lidé (ano, i redaktoři a šéfredaktoři všech těch novin a dalších informačních kanálů, kteří nás "informují o aktuálním dění", jsou prostí lidé), kdo si tuto nejkrásnější dobu nesmyslně zkracují a drásají si tak nervy. Proč?


Copak se vám už nelíbí pohled na opálené lidské tělo v titěrných plavkách či přiléhavých šatech? Napumpované svaly v bílých tričkách, které až božsky kontrastuje se zářivou letní pokožkou? Zmrzlinové schůzky, borůvkové knedlíky, rybízové a třešňové koláče, mléčné ledově vychlazené koktejly či pití lahodného mojita...o to všechno se chcete připravit jen proto, že dětem skončily prázdniny? Myslím, že pro to není vůbec důvod.


Léto nás nabíjí pozitivní energií, dopřáváme si výlety do přírody, tábory, chaty, dovolené, grilování s přáteli za teplých letních večerů... Prostě nás toto jedinečné roční období maximálně sbližuje, což je pro lidi přeci to nejpřirozenější, co vůbec může být - neb člověk je tvor společenský.


Nenechte se tedy, prosím, uvrtat do podzimní deprese nějakým článkem o konci léta - však to, že to někdo napsal, vůbec nemusí být pravda;-). Poj´dme si ještě užít ty překrásné tři týdny léta (dle kalendáře) a třeba i překvapit tím, že po stránce počasí nám léto vydrží třeba i o kousek déle. Držím nám všem palce, ať se léto drží na výsluní co nejdéle!