(Nevy)chování dnešních mladších teenagerů

Nedivím se a ani nejsem nadšen...úplně se děsím toho, jak se všechno hrozně rychle mění! Když jsem chodil na základní školu, tak jsme sice dělali čurbes a byli jsme drzí (v pubertě), ale to byl velice slabý, ba přímo jemný odvar toho, jak se děcka chovají dnes - jak k sobě navzájem, tak k učitelům či rodičům.

Učitelé jen kroutí hlavami nad nevychovaností, se kterou se potýkají dnes a denně. Na druhou stranu rodiče se diví, jaktože si kantor nezjedná ve třídě pořádek a jak je možné, že právě jejich ratolest má tolik poznámek v žákovské knížce... Dalo by se říci, že se jedná o začarovaný kruh, ale zdání klame! V žádném případě se o žádný neřešitelný problém nejedná, neboť řešení je naprosto jednoduché - rodiče se opět začnou svým dětem věnovat a vychovávat je.

I když je fakt, že se bohužel někdy stane, že rodič je v chování a jednání ještě horší než li jeho ratolest. S takovou se ale učit vážně nedá, protože si mnozí neuvědomují, že právě od toho tu učitel je - od učení a ne od vychovávání, s tím se mělo začít někde jinde a mnohem dříve!

Takže závěrem jen konstatování - můj obdiv patří vám, všem učitelům základních škol.

Sladké pokušení z ráje

Vždycky jsem si myslel, že nejlepší bábovka, jakou jsem kdy jedl, je "ožralá bábovka" mé kamarádky Lenky. Byla to pravda až do včerejšího dne. Protože včera jsem si dal na snídani ořechovo-čokoládovou bábovku od mé kamarádky Věrky, což jsem neměl dělat... Lepší bábovku mi už totiž nikdo nikdy neupeče! Je to zázrak a ráj na zemi v jednom a je mi tím pádem líto, že ti, co Věrku neznají, se nikdy do toho ráje nebudou moci podívat.

Takže pátrejte v řadách svých známých a kamarádek, sousedek či spolužaček a nebo kolegyní, zda se náhodou nejmenuje některá z nich Věrka. Třeba je to ta moje kamarádka a třeba vám dá kousek toho ráje poznat. Dobrou chuť!

Vánoce všude kam se podíváš!?

Hrozím se a to dokonce moc! Ano, obchodníci již své výlohy či provozovny lehce vánočně vyzdobili již před několika týdny, ale že 8 týdnů před tradičními svátky bude převánocováno, to jsem netušil. Člověk snad aby dělil rok na pololetí a to ne podle školního rytmu ratolestí či sebe samého, ale podle toho, jakým tématem podnikavci vyzdobí svá pracoviště - Vánoce a Velikonoce. Trošku jako polární den či noc. Nevím, zda to přijde reklamním poradcům jako dobrý marketingový krok, ale já si myslím, že máme během roku mnohem víc příležitostí k rozličné výzdobě všeho možného, než jen tyto dva svátky. Však jen tento letošní podzim - 90. výročí vzniku republiky, nyní dušičky - svátek zemřelých (spojení svátek mrtvých mi zní mnohem morbidněji), následují Mikuláš s Čertem a Andělem (je pravda, že o pozici Anděla v tomto triu si nejsem tak docela jist...že by se švédské zvyklosti dostaly k nám i v této oblasti? No, možná sexuální výchova od raného dětství..).

Paradoxní je, že si na ten brzký nástup Vánoc všichni stěžují, ale podle nejnovějších průzkumů již teď nakupuje dárky 26% obyvatelstva u nás, tak jak to tedy je?! Vadí nám to a nebo to vítáme, a tím pádem nakoupíme dárky dříve a poté se můžeme s klidem na duši věnovat pečení cukroví, balícím papírům a pestrobarevným stuhám, vyhlížení smrčku v obecním lesíku a nebo třeba smlouvání o cenu šupináče na štědrovečerní večeři (nejím a jíst nebudu!!)?

Vážně nevím, kdy to začne příští rok, ale děsí mě to již teď.

Vánoce, Vánoce přicházejí... příště to uslyšíme společně s doznívající letní hitovkou na všech komerčních rádiích, vsaďte se!