Nedivím se a ani nejsem nadšen...úplně se děsím toho, jak se všechno hrozně rychle mění! Když jsem chodil na základní školu, tak jsme sice dělali čurbes a byli jsme drzí (v pubertě), ale to byl velice slabý, ba přímo jemný odvar toho, jak se děcka chovají dnes - jak k sobě navzájem, tak k učitelům či rodičům.
Učitelé jen kroutí hlavami nad nevychovaností, se kterou se potýkají dnes a denně. Na druhou stranu rodiče se diví, jaktože si kantor nezjedná ve třídě pořádek a jak je možné, že právě jejich ratolest má tolik poznámek v žákovské knížce... Dalo by se říci, že se jedná o začarovaný kruh, ale zdání klame! V žádném případě se o žádný neřešitelný problém nejedná, neboť řešení je naprosto jednoduché - rodiče se opět začnou svým dětem věnovat a vychovávat je.
I když je fakt, že se bohužel někdy stane, že rodič je v chování a jednání ještě horší než li jeho ratolest. S takovou se ale učit vážně nedá, protože si mnozí neuvědomují, že právě od toho tu učitel je - od učení a ne od vychovávání, s tím se mělo začít někde jinde a mnohem dříve!
Takže závěrem jen konstatování - můj obdiv patří vám, všem učitelům základních škol.
Žádné komentáře:
Okomentovat