čtvrtek 9. dubna 2009

Everything is changing

Jj, už je tomu tak - nevypadám stejně jako před pěti lety (sice stejná váha, ale větší pleš;-)); dálnice D1 je také dírami poseta na místech, na kterých jsem ještě loni jásal, jak je to parádní, že alespoň tady je to v celku slušném stavu; čím dál tím méně slečen umí vzít pořádně za vařečku a uvařit tomu svému "pejsáčkovi", "medvídkovi" a já nevím komu ještě něco pořádného k jídlu - třeba pravou a nefalšovanou domácí svíčkovou...

Ale co mě nejvíc děsí jsou kohouti! Ne, myslím to vážně - jsem vesnické dítě, takže na kokrhání časně po ránu jsem zvyklý, ale dnes ráno jsem byl absolutně v šoku. Jistě, mohli byste mi oponovat, že ten šokový stav byl způsoben nedostatkem spánku, nevyváženou stravou či chronickým zánětem středního ucha, ale ani jedno z toho s tím nemá nic společného. Každopádně se jedná o to, že za mých mladých let kohouti kokrhali většinou tak přibližněkolem páté (v tuto roční dobu, samozřejmě), ale teď...teď si ti zmetci dovolují otevírat na nás zobáky už ve 4:05 ráno, což je tedy ale naprostý vrchol drzosti, šmejdi jedni!

Člověk si tak spokojeně pospává během cesty na ranní autobus do práce, když v tom projde kolem kokrhající kohout... Neskutečné a nejvíc na přes držku - kór když má člověk upito, nevyspato a šichtu v práci před sebou. Už abych z tohohle vyrostl!

Žádné komentáře: