neděle 26. dubna 2009

Životní optimismus...

Tak Johanka po dlouhé době zase přijela od maminky zpátky do Brna a byla zase jak naspýdovaná - to je ona vždycky, když přijede z Čech a také ji pak musíme v tom rozletu krotit...mluví totiž děsně! Každopádně teď mě maximálně dostala...


Sám jsem měl za sebou poměrně vysilující víkend a ani to pondělí nebylo nijak úžasné a optimistické. Johanka mi ale náladu zvedla a vlila také božskou manu do krve, takže jsem na chvilku okusil ta její hypergetika a užíval si její přítomnosti. Najednou na ni koukám, jak stojí přede mnou a protahuje se (nechci být hnusný, ale po více jak čtyřech hodinách strávených v autobuse a vlečení obrovského kufru s sebou, měla v podpaží přeci jen opocené kruhy...) - vypadalo to, jako by se protahoval lev před útokem na svou kořist. Ten pohled mě mohl jakkoliv konsternovat, ale její hláška mě absolutně odzbrojila..dodala totiž:"Jsem krásná...a voňavá!"


Vážně obdivuji takové sebevědomí a pozitivní pohled na věc. Já bych si postěžoval, jak to bylo děsný, jak jsou lidi nemožný, že na dálnici je to strašný a že ten kufr váží snad tunu. Ale to by nebyla Johanka, aby mě něčím takovým nedostala;-).


Každopádně si někdy, až budete absolutně vyřízení, zkuste udělat takové malé cvičení - protáhněte se a řekněte si, že jste krásná a voňavá (ženám to dodá sebevědomí a chlapi se na chvilku přestanou litovat:-D). Já jsem teď krásná a voňavá každý den;-)

2 komentáře:

Mauglí řekl(a)...

Jeje, tady je to jak oáza pozitivna...já chci být taky krásná a voňavá..:))) Děkuju po druhé za zpříjemnění odpoledne a kám se, že jsem tu nějak dost dlouho nebyl...

Hobitek řekl(a)...

Nění ani tak důležité, jak často člověk přijde, ale že vůbec přijde...a toho, že sem chodíš zrovna ty, Kubíku, si vážím moc! Budeš li kdykoliv potřebovat dobít trošku pozitivně baterky, jsi vítán (i když nezaručuji, že tu na tebe nebude číhat nějaký lehce depresivní čtení....to záleží na tom, co mi život přinese do cesty;-))