pondělí 22. března 2010

Řasy se neklidně zavrtěly v jemném zamžikání a dokonalý večer najednou ztratí absolutně vše ze své dokonalosti

Nevím, vskutku nevím, čím to může být...ale pravdou je, že se mi podobné zamžikání stává poslední dobou až moc často. Naposledy jsem si toho všiml před pár dny...Ten večer byl absolutně skvělý - přesně dle mých měřítek. Nepředvídané situace, troška neplánovanosti, hrst ztřeštěnosti a moralizování, co se za nehet vleze. Ale stačila chvilička, co chvilička - chvilenka...aby mi hlavou projelo, jaký by byl ten večer se Svamarem, nebo s Johankou, se Štěpánkem...prostě ideální načasování, ale špatné obsazení...

...občas mi prostě jen přijde, že mám až moc velké jeviště jen a jen pro sebe, takže si troufám diktovat osudu, s kým jej budu sdílet...a on mi to oplácí stejnou mincí...

Žádné komentáře: